Zaměstnanecké benefity v roce 2024

֍
STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Stravenky, firemní jídelny, stravenky, stravenkový paušál – nově pro ně platí stejné limity i pravidla.

Příspěvek na stravování je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem bez finančního omezení za podmínek daných v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP (tj. nárok na stravování je písemně upraven jako právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy).

Nově se na stravování zaměstnanců stanovuje limit pro osvobození od daně z příjmů a to ve výši 70 % maximálního tuzemského stravného při pracovních cestách ve státní sféře. Ten v roce 2024 činí     166 Kč (70% = 116,20 Kč). Vše nad tento limit podléhá u zaměstnance dani z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Aby zaměstnanci vznikl nárok na tento benefit, musí odpracovat alespoň 3 hodiny a zároveň mu nesmí vzniknout nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.

Další příspěvek na stravování v rámci stejného kalendářního dne bude do stejné výše (70 % horní hranice stravného) osvobozen:

U zaměstnanců, kteří pracují na směny:
– v případě, kdy délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci byla delší než 11 hodin

U zaměstnanců, kteří nemají definovanou směnu:

– v případě, kdy zaměstnanec během tohoto dne vykonával práci alespoň 11 hodin.
Příspěvek na stravování, který přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, bude u zaměstnance podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti (včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění).

֍
DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ

Z příspěvků do výše 50 000 Kč ročně se neodvádí sociální a zdravotní pojištění a příspěvek je osvobozen i od daně z příjmů.

Za vklady na důchodové spoření si zaměstnanec (při splnění určitých podmínek) může v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání od základu daně odečíst až 48 tisíc Kč za rok.

֍
VZDĚLÁVÁNÍ A REKVALIFIKACE

Pokud je splněna podmínka, že další vzdělávání (zvyšování kvalifikace) zaměstnanců souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele a zaměstnavatel zasílá peněžní prostředky rovnou vzdělávacímu zařízení, je tento příjem na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů; stejně tak nebude zahrnut ani do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

֍
NEPENĚŽNÍ PLNĚNÍ – PŘÍSPĚVKY NA KULTURU, SPORT, ZDRAVÍ, REKREACE, VZDĚLÁNÍ

Jedná se o velice oblíbený benefit. Může jít např. o příspěvek na divadlo, kino, posilovnu, léky a vitamíny, na nákup dovolené, další vzdělávání či na nákup knih.

Od roku 2024 je stanoven limit na nepeněžní benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve výši poloviny průměrné mzdy – pro rok 2024 tento limit činí 21 983,50 Kč.

Z tohoto benefitu se do uvedeného limitu neodvádí pojištění ani daň z příjmů. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad.

֍
SPORTOVNÍ NEBO KULTURNÍ AKCE POŘÁDANÁ ZAMĚSTNAVATELEM

Od daně je osvobozena účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené – § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP. Jde např. o vánoční večírky nebo výročí firmy či dětské dny.

Tyto sportovní a kulturní akce pořádané zaměstnavatelem jsou osvobozeny bez omezení výše.

Na straně zaměstnavatele jsou náklady na pořádání takové akce daňově neuznatelné.

֍
PRACOVNÍ SNÍDANĚ, OBĚD ČI VEČEŘE

Poskytnutí jídla zaměstnancům, které není považováno za stravování, např. pracovní snídaně, oběd či večeře (v rámci obchodních jednání se zákazníky), nepodléhá u zaměstnanců zdanění. Mají charakter výkonu práce.

Nesmí se jednat o zajištění stravování dle § 236 odst. 1 ZP, které je zaměstnavatel povinen
zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat ve smyslu § 236 odst. 2 ZP. Přiměřenost poskytnutí pracovního oběda je posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy pracovního oběda a v návaznosti na kritérium obvyklosti.

Zdanění rovněž nepodléhá poskytování drobného občerstvení na pracovišti, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí (např. chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.).

֍
PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA

Jedná se o takové rozvržení pracovní doby, kdy je zaměstnavatelem určeno časové rozmezí, kdy zaměstnanec musí být přítomen na pracovišti, a část pracovní doby, která je pro zaměstnance volitelná.

Zaměstnanec si tedy může např. určit začátek a konec pracovní doby.

֍
PRACOVNÍ ODĚVY A OBUV
, ÚDRŽBA PRACOVNÍCH ODĚVŮ
, OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY
, MYCÍ, ČISTÍCÍ A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY

Zaměstnavatel má povinnost v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, poskytnout zaměstnanci pracovní oděv nebo obuv.

Zaměstnavatel ve vnitropodnikové směrnici určí, kolikrát do roka má zaměstnanec nárok na obuv a oděvy.
 Na základě pracovních podmínek je zaměstnavatel také povinen poskytnout bezplatně zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky i mycí, čisticí a dezinfekční prostředky.

Pracovní oděv, obuv, údržba pracovních oděvů, osobní ochranné pracovní prostředky, mycí a čistící a dezinfekční prostředky nejsou předmětem daně z příjmů ani odvodů na sociální a zdravotní pojištění a ze strany zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný výdaj, v případě jeho oprávněnosti. (U pracovního oděvu se doporučuje opatřit jej logem firmy).

O daňově neuznatelný výdaj se bude jednat, např. pokud je pracovní oděv zaměnitelný s civilním oděvem.

֍
NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE NA PRACOVIŠTI

Nealkoholické nápoje poskytnuté zaměstnavatelem na pracovišti jsou u zaměstnance osvobozeny od zdanění. Patří sem např. káva, čaj, limonáda atd.

Zaměstnavatel vede tyto náklady jako daňově neuznatelné.

Výjimku tvoří tzv. „ochranné nápoje“ a pitná neperlivá voda, které jsou daňově uznatelným výdajem.

֍
DÁRKY ZAMĚSTNANCŮM

Dárky poskytnuté zaměstnancům např. v předvánočním čase, stejně tak jako náklady na vánoční večírek jsou u zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem. Nárok na odpočet DPH také nelze uplatnit.

Ať už zaměstnavatel daruje zaměstnancům vánoční kolekci či dárkové balíčky, u zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem. Zaměstnavatel je tedy povinen tyto dary zdanit ve výplatě zaměstnanců a odvést z nich sociální a zdravotní pojištění.

Upozornění: Osvobození bezúplatných plnění (darů) k životním a pracovním výročím s limitem 2 000 Kč je zrušeno.

֍
DOVOLENÁ NAVÍC A SICK DAYS (tzv. nemocné dny nebo také zdravotní volno)

Dle zákoníku práce činí základní výměra dovolené nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. Avšak zaměstnavatelé mohou zaměstnancům, za splnění určitých podmínek, počet dní dovolené navýšit.

Aby byla zachována zásada rovného zacházení, zaměstnavatel by měl specifikovat podmínky vzniku nároku na dovolenou navíc ve své vnitřní směrnici (např. po roce trvání pracovního poměru).

Sick days jsou celkem běžné ve velkých firmách. Slouží zaměstnancům v době zdravotní indispozice. Zaměstnanec nemusí zaměstnavateli předložit potvrzení od lékaře či neschopenku. Zaměstnavatel vyplácí za tento den náhradu mzdy. Počet dní a podmínky pro čerpání sick days určuje zaměstnavatel ve svých interních předpisech.

֍
SLUŽEBNÍ AUTOMOBIL POSKYTNUTÝ I PRO SOUKROMÉ ÚČELY

Tento benefit je zajisté pro zaměstnance velice oblíbený.

Jedná se o nepeněžní příjem, znamená to, že zaměstnavatel je povinen přidanit zaměstnanci ve mzdě  1 % ze vstupní ceny vozidla, které není bezemisní nebo nízkoemisní, (myšlena je cena s DPH) za každý (i započatý) kalendářní měsíc (a minimálně částku 1 000 Kč).

Pokud bylo zaměstnanci, v daném měsíci, poskytnuto zaměstnavatelem k soukromému užití více aut postupně za sebou, bere se 1 % z ceny nejdražšího auta. Pokud bylo poskytnuto více aut současně, počítá se 1 % ze součtu vstupních cen všech poskytnutých vozidel.
 Z tohoto nepeněžního příjmu odvádí zaměstnavatel za zaměstnance daň a sociální a zdravotní pojištění.

Sazba zdanění se určuje podle typu vozidla /viz tabulka níže/.

Pohonné hmoty:
 Pohonné hmoty spotřebované pro soukromé účely nemohou být zahrnuty do daňových výdajů zaměstnavatele. Zaměstnavatel si z nich nemůže uplatnit ani odpočet DPH.       (Pokud zaměstnavatel úhradu pohonných hmot nepožaduje, jedná se u zaměstnance o nepeněžní příjem, z kterého je potřeba uhradit daň + odvody).
V případě, že zaměstnanec tyto pohonné hmoty zaměstnavateli hradí, je pro zaměstnavatele daňový dopad neutrální.

֍
PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU DO ZAMĚSTNÁNÍ

Zaměstnavatel může zaměstnanci přispět na dopravu do zaměstnání buďto finanční částkou nebo mu sám zajistí dopravu. V obou případech se jedná o příjem, který podléhá zdanění na straně zaměstnance a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad, ale musí jej mít uveden ve vnitřním předpisu či v kolektivní nebo jiné smlouvě.

֍
FIREMNÍ ŠKOLKY

Výdaje na provoz firemních školek jsou pro zaměstnavatele daňově účinné – jedná se o vzdělávací zařízení.

Tento benefit (nepeněžní příjem) nyní spadá do souhrnné výše limitu pro osvobození od daně dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů ve výši poloviny průměrné mzdy – pro rok 2024 limit činí 21 983,50 Kč.

Pokud v úhrnu spolu s ostatními benefity (např. příspěvky na sport, zdraví, kulturu atd.) zaměstnanec tento limit (21 983,50 Kč) nepřesáhne, bude benefit firemní školky osvobozen od daně.

Do limitu se počítá cena obvyklá jako je ve státních školkách v příslušné lokalitě. Ceny školek zřizovaných obcemi se obvykle pohybují v rozmezí od vyšších stokorun, maximálně 1-2 tis. Kč měsíčně (bez stravování).

Pokud si zaměstnanec hradí školku sám, do limitu pro osvobození od daně se nic nepočítá. V případě částečné úhrady se započte pouze rozdíl mezi cenou obvyklou a částečnou úhradou (např. zaměstnanec platí za firemní školku 500 Kč (1 500 Kč je cena obvyklá) → rozdíl 1 000 Kč/měsíčně se bude započítávat do limitu pro osvobození.

֍
SLUŽEBNÍ TELEFON

Pokud je služební telefon určen pouze pro služební hovory, jsou veškeré náklady daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele a na straně zaměstnance nevzniká žádný příjem k dodanění.

Problém ovšem nastává, pokud zaměstnanec telefon používá i k soukromým účelům a zaměstnavatel nepožaduje po zaměstnanci jejich úhradu.

Aby mohly být tyto náklady pro zaměstnavatele daňově uznatelné, musí být tento zaměstnanecký benefit obsažen v interní směrnici, kolektivní smlouvě či pracovní smlouvě zaměstnance. Ovšem co se týče DPH u plátce, nebude mít v tomto případě plný nárok na odpočet daně. Na straně zaměstnance půjde o zdanitelný příjem (nepeněžní), který je součástí vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.

֍
VÝROBKY A SLUŽBY POSKYTOVANÉ ZAMĚSTNANCI ZA CENU NIŽŠÍ NEŽ OBVYKLOU

Z rozdílu (mezi cenou nižší a obvyklou) zaměstnanec zaplatí sociální a zdravotní pojištění i daň; zaměstnavatel pojištění. Zjednodušeně platí, že co je zdanitelné u zaměstnance, z toho platí pojištění i zaměstnavatel.

Příklad: Nákup ojetého automobilu od firmy za 50 000 Kč. Cena obvyklá tohoto automobilu je 100 000 Kč. Rozdíl 50 000 Kč bude pro zaměstnance zdanitelným příjmem.

Pro zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

֍
PLATBY ZAMĚSTNAVATELE ZA PŘECHODNÉ UBYTOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE

Jedná se o případ, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům přechodné ubytování v místě výkonu práce, v případě že toto přechodné ubytování není shodné s obcí, kde má zaměstnanec své bydliště.

Do limitu 3 500 Kč měsíčně je toto nepeněžní plnění osvobozeno od daně i pojistného.

U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad a to dokonce ve sjednané výši. Není zde stanoven finanční limit (avšak podmínky pro poskytnutí benefitu musí být uvedeny v interní směrnici, kolektivní či jiné smlouvě).

________________________________________________________________________________

Zaměstnavatel by měl mít vše, co se týče zaměstnaneckých benefitů, řádně ošetřeno ve své interní směrnici, aby bylo zřejmé, kdy a za jakých podmínek má zaměstnanec na tyto benefity nárok.

Systém odměňování a hodnocení pracovníků by měl být spravedlivý, aby byla dodržena zásada rovného zacházení.