DRUHY PRACOVNÍCH POMĚRŮ V ROCE 2024 A JEJICH SPECIFIKA

Rok 2024 přinesl v oblasti pracovněprávních vztahů celou řadu změn a novinek. Mezi nejzásadnější novinky určitě patří změny týkající se dohod o provedení práce.

Pojďme si nyní shrnout druhy pracovních poměrů, které lze uzavřít v roce 2024, a jaká jsou jejich specifika.

HLAVNÍ PRACOVNÍ POMĚR


Hlavní pracovní poměr musí být uzavřen písemnou smlouvou, která by měla obsahovat minimálně tyto náležitosti:

• druh práce, na který je zaměstnanec přijímán
  místo, kde bude práci vykonávat
  den nástupu do zaměstnání

Nejsou-li informace o obsahu pracovního poměru dle §37 uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen tyto informace poskytnout zaměstnanci písemně.

Délka stanovené týdenní pracovní doby u hlavního pracovního poměru činí 40 hodin týdně. U zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem je to 37,5 hodin týdně a u dvousměnného pracovního režimu 38,75 hodin týdně. Zaměstnanec má nárok na přestávku na jídlo a oddech v délce trvání nejméně 30 minut. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Zkušební doba může trvat maximálně 3 měsíce, u vedoucích pracovníků může být sjednána až na 6 měsíců. U pracovních poměrů na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru (pokud je tedy pracovní poměr sjednán na dva měsíce, zkušební doba může činit maximálně 1 měsíc).

Z hrubé mzdy zaměstnance je hrazeno zdravotní a sociální pojištění a to:

•  za zaměstnance 4, 5 % na zdravotní pojištění a 7,1 % na sociální pojištění
  za zaměstnavatele 9 % na zdravotní pojištění a 24.8 % na sociální pojištění

Minimální mzda pro rok 2024 činí 18 900 Kč nebo 112,50 Kč na hodinu.

Pracovní poměr lze sjednat buď na dobu určitou, nebo neurčitou. U smlouvy na dobu určitou platí pravidlo, že doba trvání takového pracovního poměru nesmí u jednoho zaměstnavatele přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. To znamená, že pracovní poměr na dobu určitou může trvat nejdéle 3 x 3 roky.
Existuje ale i výjimka a to u prací, které lze vykonávat jen v určitých obdobích roku (tzv. sezónní práce) – např. obsluha lyžařských vleků, práce v zemědělství apod. V takových případech si může zaměstnavatel stanovit svá vlastní pravidla. Pokud má zaměstnavatel odborovou organizaci, musí být tato pravidla odsouhlasena odbory.

Výpovědní lhůta z hlavního pracovního poměru činí nejméně 2 měsíce. Počíná běžet prvním dnem následujícího měsíce po jejím doručení zaměstnavateli. Pracovní poměr lze ukončit také vzájemnou dohodou a to k datu uvedeném v této dohodě.

Čerpání dovolené musí schválit zaměstnavatel.
Nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne, pokud u zaměstnavatele odpracuje alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby.

Dovolená se od roku 2021 počítá na hodiny. Základem pro výpočet dovolené je týdenní pracovní doba, nejčastěji tedy 40 hodin. Ta se vynásobí roční výměrou dovolené – v tomto případě čtyři týdny (40 x 4 = 160), dovolená za kalendářní rok v tomto případě tedy vychází na 160 hodin. Při 30 hodinách týdně je to 120 hodin dovolené za kalendářní rok (30 x 4 = 120).

Zaměstnanec, který neodpracuje celý rok, má nárok na poměrnou část dovolené. Za každý odpracovaný týden mu náleží 1/52 z celkové dovolené. V případě, kdy zaměstnanec odpracuje 30 týdnů, při týdenní pracovní době 40 hodin a v případě, kdy zaměstnavatel poskytuje dovolenou ve výši čtyř týdnů, bude výpočet proveden následovně: 40 x 4 : 52 x 30 = 93 hodin (neúplné hodiny se zaokrouhlí nahoru).

Při nemoci se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby (u plného úvazku 40 hodin, tedy dvacetinásobek činí celkem 800 hodin). Do tohoto limitu se nemocenská počítá jako výkon práce a to při splnění podmínky, že zaměstnanec odpracoval dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, tj. 480 hodin při plném úvazku.

V případě pracovního úrazu se celá pracovní neschopnost počítá jako výkon práce a dovolená se vůbec nekrátí.

Náhrada nákladů při práci na dálku
Zaměstnanci, kteří pracují z domu, mají od října 2023 nárok na náhradu nákladů od zaměstnavatele.
Bylo-li písemně sjednáno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku za náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce. Výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku činí od 1. 10. 2023 částku 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnavatel si se zaměstnancem mohou individuálně předem písemně sjednat, že náhrady takových nákladů nebo jejich část zaměstnanci poskytovány nebudou.

Elektronické uzavírání smluv

Od 1. října je možné elektronicky uzavírat pracovní smlouvy, schvalovat dodatky nebo úpravy smluv a v případě, že bude zaměstnanec souhlasit, bude možné smlouvu elektronicky i vypovědět.

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE (DPP)


Dohoda o provedení práce je nejčastěji uzavírána při najímání brigádníků na sezónní práce. Počet odpracovaných hodin za rok nesmí u jednoho zaměstnavatele překročit 300. Do limitu se počítají pouze odpracované hodiny, nikoliv překážky v práci.

U DPP se dosud odvádí zdravotní a sociální pojištění, až ve chvíli, kdy odměna překročí částku 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec uzavře více dohod s několika zaměstnavateli a nepřekročí u nich tento limit, může si tak vydělat neomezenou sumu, ze které neodvádí pojistné.

Nevýhodou DPP (do uvedeného limitu) je, že pokud nemáte jakýkoliv další příjem nebo za vás neplatí stát zdravotní pojištění, máte povinnost si zdravotní pojištění hradit sami.

Zaměstnancům, kteří podepíší u svého zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžové prohlášení) je odečtena sleva na dani (tzv. sleva na poplatníka). Z částky do 10 tis. korun tedy nezaplatí žádnou daň. Prohlášení poplatníka lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele.

V roce 2020 byla zaměstnavateli zrušena povinnost vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) po ukončení DPP, a to v případě, kdy z příjmu zaměstnance nevznikla povinnost odvést sociální pojištění (u DPP s příjmem do 10 000 Kč) nebo pokud z příjmu nebyl prováděn výkon rozhodnutí či srážky ze mzdy.

ZMĚNY U DPP OD ŘÍJNA 2023

Rozvržení pracovní doby
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu alespoň 3 dny před začátkem směny

Překážky v práci
Zaměstnancům, v případě překážek v práci, náleží volno bez náhrady odměny z dohody.

Příplatky za práci v noci či o víkendu
Zaměstnancům nově náleží příplatky za práci v noci, o víkendu, za svátek či ve ztížených pracovních podmínkách.

Zaměstnanec na DPP může po určité době požádat o zaměstnání v hlavním pracovním poměru

Zaměstnanec, který je zaměstnán na dohodu v souhrnu déle než 180 dní za posledních 12 měsíců, má právo písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel této žádosti nemusí vyhovět. Pokud mu ale nevyhoví, je povinen poskytnout mu nejpozději do jednoho měsíce odůvodněnou písemnou odpověď (§ 77 odst. 4 ZP).

ZMĚNY U DPP OD ROKU 2024

Dovolená

Zaměstnancům, kteří pracují na základě dohod, bude nově náležet i nárok na dovolenou. Podmínkou je, aby odpracoval minimálně 80 hodin (tedy čtyřnásobek fiktivní pracovní doby, ta u dohod činí 20 hodin týdně bez ohledu na skutečný rozsah práce) a aby DPP trvala nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy alespoň 28 kalendářních dní). Při souběhu více dohod se posuzuje nárok na dovolenou u každé dohody zvlášť. Do pracovní doby se nezapočítává čerpání dovolené a překážky v práci.

Za odpracování každé jedné týdenní pracovní doby bude zaměstnanci náležet 1/52 z výměru dovolené, tedy zhruba 1,5 hod (výpočet: 1/52 *20 * 4 = 1,54).

20 = fiktivní pracovní doba, 4 = výměra dovolené (4 týdny)

VZOREC PRO VÝPOČET DOVOLENÉ: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 x týdenní pracovní doba x výměra dovolené

Pokud si zaměstnanec nevybere dovolenou před ukončením dohody, je nutné mu ji proplatit.

Limit pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění

Nový limit pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění

S účinností od 1. července 2024 je limit pro vznik účasti na sociálním a zdravotním pojištění
stanoven ve výši 25 % průměrné mzdy, tedy na 10 500 Kč. U zaměstnance, který bude mít uzavřeno
více DPP souběžně, se uplatní limit ve výši 40 % vyhlašované průměrné mzdy, tj. 17 500 Kč.

Registr dohod o provedení práce

Od 1. 7. 2024 zaměstnavatel, který bude zaměstnávat pouze nepojištěné DPP, se bude muset nově přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ stejně jako zaměstnavatelé zaměstnávající pojištěné zaměstnance.

Zaměstnavatelům zároveň zcela odpadne povinnost přihlašovat zaměstnance na DPP klasickou přihláškou. Bude veden registr DPP, který bude ČSSZ vést na základě měsíčního oznámení o zaměstnaných osobách na DPP s jejich zúčtovanými příjmy. ČSSZ sama vždy vyhodnotí, zda vzniklo pojištění nebo ne a dle toho bude registr vést.

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI (DPČ)

Hodí se hlavně na pravidelnou menší výpomoc.
 U dohody o pracovní činnosti nesmí objem prací překročit polovinu stanovené pracovní doby zaměstnavatele (při 40 hodinách týdně je to 20 hodin). Dodržování dohodnuté maximální týdenní pracovní doby se posuzuje za celé období, na které je dohoda uzavřena, nejdéle však za 52 týdnů.

Z DPČ je odváděno sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu.
Z DPČ do 3 999 Kč se nehradí ani zdravotní ani sociální pojištění. Pokud pracujete na DPČ u více zaměstnavatelů, počítá se hranice u každého zaměstnavatelů zvlášť. Pakliže ale máte více DPČ u jednoho zaměstnavatele, odměny z DPČ se sčítají, a pokud přesáhnou 4.000,- Kč, musíte platit odvody.

Stejně jako u dohody o provedení práce mají zaměstnanci za stejných podmínek nárok na dovolenou.

Zaměstnavatel je nyní povinen vypracovat písemný rozvrh směn, se kterým dohodáře seznámí alespoň 3 dny před začátkem směny či období, na které se rozvrh vztahuje.

Délka pracovní směny nesmí u DPČ (ani u DPP) přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích obdobně jako v běžném pracovním poměru.

Stejně jako u dohod zaměstnancům, v případě překážek v práci, náleží volno bez náhrady odměny z dohody.

Dohodářům náleží stejné druhy kompenzace za práci konanou ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu jako běžnému zaměstnanci. Za obdobných podmínek mají právo též na poskytnutí náhradního volna.

Na základě DPČ (stejně jako u DPP) nelze pracovat přesčas, tudíž ani nevzniká nárok na příplatek.
Dohody lze zrušit dohodou smluvních stran, výpovědí či okamžitým zrušením (zákonné důvody).
Výpověď z dohody o pracovní činnosti i z dohody o provedení práce může podat zaměstnavatel i zaměstnanec z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu, a to kdykoli. Výpovědní lhůta činí 15 dní a začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Zaměstnanci agentury jsou vysíláni do společností, které potřebují pokrýt dočasnou potřebu zaměstnanců.  Agentura, jako zaměstnavatel odvádí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění a vyplácí jim mzdu.

Zaměstnanec musí být k agentuře v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo s ní musí uzavřít dohodu o pracovní činnosti.

Agenturní zaměstnanec agentuře nic neplatí, nic se mu nestrhává ze mzdy a má úplně stejný plat, jako kmenoví zaměstnanci na stejné pozici. Za služby agentury platí firma, která si jí najímá.

Zákoník práce neumožňuje provádět agenturní zaměstnávání na základě dohody o provedení práce!

Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit ke stejné společnosti na více než 12 kalendářních měsíců. To neplatí, pokud o to agenturu požádá zaměstnanec nebo jde-li o zástup za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

S agenturními zaměstnanci je možné ukončit pracovněprávní vztah nejdříve 14 dnů od jeho oznámení zaměstnanci.

SDÍLENÉ PRACOVNÍ MÍSTO

Za sdílení pracovního místa se považuje situace, kdy se o jednu pracovní pozici dělí dva či více zaměstnanců, kteří se střídají při výkonu práce tak, aby bylo pracovní místo v době dohodnuté se zaměstnavatelem obsazeno zpravidla jedním z nich. Zaměstnanci musí vykonávat stejný druh práce. Jednotlivý zaměstnanci mají sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, kterou si sami rozvrhují. Společný písemný rozvrh pracovní doby zaměstnanci předkládají týden předem.

Dohoda musí být musí být uzavřená písemně s každým zaměstnancem zvlášť.

Zavedení sdíleného pracovního místa má podpořit především rodiče na mateřské a rodičovské dovolené a pracující studenty nebo důchodce.

Souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu, a to nejdéle ve vyrovnávacím období čtyř týdnů. Týdenní pracovní doba je pak zákoníkem práce stanovena na 40 hodin.

V praxi mohou snadno nastat situace, kdy tři zaměstnanci sdílí jedno pracovní místo a jeden z nich onemocní, skončí jako dočasně práce neschopný a bude třeba jej zastoupit. Pokud v dohodě o sdíleném pracovním místě dá zaměstnanec souhlas s možností zastupování, bude muset počítat s tím, že zaměstnavatel po něm bude moci oprávněně požadovat, aby nepřítomného zaměstnance zastoupil.

Závazek z dohody o sdíleném pracovním místě mohou zaměstnanec se zaměstnavatelem rozvázat dohodou, případně jej může zaměstnanec či zaměstnavatel jednostranně vypovědět, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 15 dní a začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé straně.